Roku 1948 byl starostou tehdejší obce Žalov pan statkář Šebek. Vlastnil nejkrásnější statek ve vsi. Ještě toho roku (1948) sem přišli komunisté a Šebkovým statek zabavili. Pan Šebek komunistům vzdoroval. Byl v tom vzorem pro spoustu lidí. Komunistům se to samozřejmě nelíbilo, proto pana Šebka, jeho syna i bratra zavřeli do vězení. Maminku a dceru nechali být, ale musely statek opustit.

S sebou si mohly vzít jenom to, co unesly v prostěradle. Zbytek Žalováci rozkradli během jednoho dne. Paní Šebková z toho byla tak traumatizovaná, že se o ni musela starat její dcera. O několik let později se pan Šebek vrátil z vězení s podlomeným zdravím a po třech letech zemřel. Během revoluce roku 1989 jim statek vrátili, ale byl už hodně zchátralý. Chátrá vlastně dodnes. 

Poznámka: Statek má od roku 2024 nové majitele.

Rok 1912, u strmého kopce blízko dnešní kavárny Modrý korálek. Zhruba toho roku měl ředitel školy v Žalově problém, že žáci chodili do školy špinaví, protože neměli pitnou vodu. Štvalo to i žalovský lid, protože pro vodu museli chodit dolů k studánce. V zimě to bylo skoro nemožné, lidi tam sklouzávali a měli i smrtelné zranění. Ale občas se stávali i vtipné příhody, třeba že dvě ženy jedna šla pro vodu a druhá už šla s vodou nahoru. 

Zapovídaly se a obě zapomněly, pro co vlastně šly. Takže ta, která původně šla nahoru, šla pak dolů a ta, která šla dolů, šla nahoru. Ale teď zpátky k řediteli. Toho už to tak doráželo, že pozval několik strojníků aby postavili vodovod. Trvalo jim to ani ne půl roku a vodovod byl na světě. Od té doby je tam vodovod, ale i tak tam mají lidi občas problém s vodou.